Nemocné s CHOPN poznáte podle toho, že se jim hůře dýchá. Pocity nedostatku vzduchu či pocity tlaku nebo stažení na hrudníku se nejprve objevují při větší námaze. Poté se přidává i dechové omezení běžných denních činností. V další fázi nemocným vadí chůze po rovině, nakonec se bez dušnosti ani neoblečou. Nejtěžší formy nemoci jsou spojené s dušností v klidu, pacienti nemohou spát na lůžku v horizontální poloze.

Další varovné příznaky  
Kromě pocitu nedostatku vzduchu trpí asi 2/3 pacientů dlouhodobým kašlem s obtížným ranním vykašláváním tuhých hlenů. Většina nemocných musí postupně změnit životní tempo, modifikovat svůj každodenní rozvrh, méně chodit, skoro nepracovat, více sedět a často hlavně ležet. Každý druhý má totiž neztišitelný pocit celkové únavy a slabosti. Asi u 20 % pacientů dochází k těžkému poškození stěny průdušek, ve kterých dlouhodobě zůstává hnis. Každý desátý nezadržitelně hubne a „ztrácejí“ se mu hlavně svaly končetin.

Genetická výbava každého z nás je jiná, a proto někteří lidé nedostanou CHOPN nikdy a někdo jiný k ní dospěje velmi záhy – třeba po 50. roku věku.

Pokročilá fáze choroby 
Nejtěžší stadium CHOPN může být spojeno s trvalým snížením množství kyslíku a naopak zvýšením hodnoty kysličníku uhličitého v krvi. Projevuje se to prchavým promodráváním pokožky obličeje, prstů, nosu, uší a také stejným zabarvením sliznice jazyka. Pacientům v této fázi nemoci mohou symetricky otékat nohy a břicho, případně může docházet ke změnám chování se zmateností, dezorientací, poruchami paměti, obtížemi s usínáním nebo naopak s vývojem spavosti. Právě pro takové obtíže bylo loni bezmála 21 000 českých pacientů akutně přijato do nemocnice, bohužel 3 500 z nich se již domů nevrátilo.

Co tuto nemoc vlastně způsobuje? 
Jednoznačně prokázanou příčinou CHOPN je kouření cigaret, velmi nebezpečná je i pasivní expozice cigaretovému kouři v dětském věku, značný škodlivý potenciál má vdechování škodlivin ze zevního prostředí, zejména pokud trvá dlouhou dobu (řádově desetiletí). CHOPN je vlastně reakcí na chronicky znečištěný vzduch, se kterým si plíce po určité době již nedokážou poradit. Genetická výbava každého z nás je jiná, a proto někteří lidé nedostanou CHOPN nikdy a někdo jiný k ní dospěje velmi záhy – třeba po 50. roku věku.

Rozšíření nemoci
V ČR víme o 250 000 pacientech, minimálně stejný počet jich o své diagnóze dosud neví. Diagnostika je přitom velmi jednoduchá, stačí nebolestivé vyšetření plicních funkcí, které prokáže zúžení průdušek a poškození funkce plicních sklípků.

 

CHOPN je léčitelná choroba. Nejzákladnější léčbou jsou inhalační léky roztahující průdušky, každodenní fyzická zátěž (nejlépe chůze), očkování proti chřipce a pneumokoku, případně fyzioterapie hrudníku s nácvikem správného dýchání. Některým pacientům pomohou i jiné typy inhalačních nebo tabletových forem léků, někdo potřebuje pomoc chirurga, další léčbu pomocí speciálních chlopní nebo spirálek zaváděných do plic, jinému pomůže domácí ventilátor s maskou nebo kyslík, nejtěžší pacienty můžeme podrobit plicní transplantaci.

CHOPN se dá předcházet nekouřením, zdravým životním stylem s dostatkem pohybu, pobytem mimo znečištěné ovzduší a také prevencí infekcí a pasivního kouření v dětském věku.