Existuje geneticky daná dispozice, která určuje průběh hepatitidy C?

Zatím nevíme, že by taková existovala, a ani nepředpokládáme, že by mohla existovat. Více záleží na individuálním průběhu nemoci – zda onemocnění přejde do chronické fáze, a pokud se tak stane, zda bude mít podobu chronického zánětu jater, přejde do jaterní cirhózy, nebo dokonce do stádia rakoviny jater. Někteří pacienti se infikovali třeba před padesáti lety a stále nemají játra nijak závažně poškozená. Někteří se dostanou do fáze jaterní cirhózy už za dvacet let.

Co tedy představuje pro rozvoj nemoci největší riziko?

Hlavní roli hrají vnější faktory, zejména konzumace alkoholu. Velký vliv má i věk. U pacientů, kteří se dříve nakazili hepatitidou C z transfuze, probíhala infekce závažněji a rychleji než například u narkomanů, kteří se nakazí v mladém věku.

Někteří pacienti se infikovali třeba před padesáti lety a stále nemají játra nijak závažně poškozená. Někteří se dostanou do fáze jaterní cirhózy už za dvacet let.

Jak probíhá v současnosti léčba hepatitidy C?

Novinkou je léčba pomocí tablet, které mají úspěšnost pětadevadesát až sto procent. Nežádoucí účinky jsou u nich minimální a léčba je rychlá. To je obrovský pokrok. Bohužel jde o extrémně drahou léčbu a zatím není možné léčit všechny pacienty naráz. Proto se začíná u těch, kteří jsou nejvíce ohroženi na životě.

Je to oproti dřívějšku výrazný rozdíl?

Jednoznačně. V první polovině devadesátých let se léčilo výhradně interferonem v podobě injekcí. Úspěšnost byla velmi malá. Později interferon doplnila další látka a úspěšnost se zvýšila zhruba na třicet procent. Na začátku tohoto tisíciletí pak vzrostla nad padesát procent. Interferon je bohužel provázen řadou velmi nepříjemných nežádoucích účinků jako chřipkové příznaky, autoimunitní onemocnění, úbytek na váze nebo padání vlasů. V tom je aktuální léčba s tou interferonovou nesrovnatelná.

Hepatitidou C se dříve nakazila řada lidí z krevní transfuze.

K čemu slouží v případě této nemoci screening?

Hepatitidou C se dříve nakazila řada lidí z krevní transfuze. Od roku 1992 proto začal probíhat screening dárců krve. Velmi dobře jsou také podchyceni narkomani, neboť jsou testováni v záchytných zařízeních. Stále je ale spousta lidí nad padesát let, kteří nepochází z narkomanského prostředí a je pravděpodobné, že mají jaterní onemocnění již v pokročilé fázi a nevědí o něm. Takové lidi by měli zachytit praktičtí i specializovaní lékaři. U takových pacientů se příčina jaterních potíží často hledá ve zvýšené konzumaci alkoholu nebo ve vedlejším účinku nějakého léku – a přitom se nemyslí na to, že ten člověk může mít desítky let hepatitidu typu C.