Rizikové faktory genetické

Rizikových faktorů známe několik set, avšak pár z nich je rozhodujících. Především mezi ně patří genetická zátěž. Ta se pozná podle rodinné anamnézy, kdy někdo z rodiny zemřel v mladém věku, tj. ve věku kolem 50 let na infarkt či cévní mozkovou příhodu. S tím však nemůžeme nic dělat. Mezi další rizikové faktory patří především kouření, neléčený vysoký krevní tlak, cukrovka a vysoká hladina cholesterolu spolu s obezitou.

Co můžeme ovlivnit?

Nedostatek pohybu, kterým lze nadměrný příjem kalorií kompenzovat, je dalším rizikovým faktorem. Mezi nejrizikovější skupinu patří muži, u kterých se vyskytuje více z těchto faktorů a jsou ve věku 50 – 60 let, i když se infarkt u extrémně rizikových jedinců může objevit i ve třetí dekádě života. Dalším projevem aterosklerózy mohou být  tzv. klaudikace dolních končetin, tj. bolesti nejčastěji v lýtkách, které je přinutí při chůzi se zastavovat a odpočívat. Součástí těchto problémů mohou být ale i problémy s erekcí. Erekce, kromě psychogenní složky, je závislá na dostatečném prokrvení kavernózních těles penisu a při zúžení tepen v pánvi může docházet k její poruše.

Varovnými příznaky ischemické choroby srdeční

Počítáme mezi ně právě i již výše zmíněné poruchy erekce, které zpravidla výskytu anginy pectoris či infarktu myokardu předcházejí o 2-3 roky. Ale s tím obyčejně muži k  lékaři nechodí a nejčastěji se dostavují s příznaky ICHS, tj. s bolestmi za hrudní kostí, které mohou vystřelovat do dolní čelisti a malíkové strany levé paže. Tato bolest může mít různý charakter od mírné tlakové bolesti až pod krutou svíravou bolest. Vznikají v závislosti nejčastěji na námaze, či po rozčílení, eventuálně může být vyvolána chladem. Takovéto příznaky není dobře bagatelizovat a je lépe navštívit lékaře včas, než dojde k náhlému úmrtí a okolí pak říká: „Vždyť on byl úplně zdravý“. A náhle byl mrtvý. On však vůbec zdravý do té doby nebyl.