Dopředu nelze určit, u kterého jedince se psoriáza vyskytne. Není to přímo dědičná choroba, ale je znám dědičný sklon k této nemoci. Pokud někdo z rodiny trpí lupénkou, je tedy vyšší riziko, že se může u rodinného apříslušníka také objevit.

Dle dostupných údajů:

  • Pokud jeden z rodičů trpí psoriázou, riziko u dítěte je 30 %;
  • Pokud mají lupénku oba rodiče, pak se riziko zvyšuje až na 70 %.

Souvislost s jinými nemocemi

Ke vzniku psoriázy je často potřeba spouštěcí faktor. Tím může být infekce, například angína, ale třeba i špatný životní styl, a to zejména nadměrný stres (ať psychický, či fyzický; např. úraz, operace). Poslední výzkumy ukazují, že lupénka nepostihuje jen kůži, ale je spojena s řadou dalších onemocnění. Jde o imunologicky podmíněné choroby, jakými jsou psoriatická artritida (přibližně 25 %), Crohnova choroba, ulcerózní kolitida, Bechtěrevova choroba a zejména nemoci tzv. metabolického syndromu, jako je např. diabetes mellitus II. typu, arteriální hypertenze, obezita nebo vysoký cholesterol a triglyceridy. Tohle všechno zvyšuje riziko vzniku infakrtu myokardu a cévní mozkové příhody.

Lupénka není infekční onemocnění, a proto se nemusíme bát podat ruku pacientovi, který má postižené nehty nebo dlaně psoriázou.

Která místa postihuje?

Lupénka se objevuje zejména v predilekčních lokalizacích, jako je kštice, lokty, kolena, křížová oblast, ale může se v podstatě objevit i kdekoliv jinde na kůži jako červená ložiska, které mají drsnější povrch a většinou bývají kryty šupinami. Pacienti si často stěžují na svědění. Bohužel mohou být postiženy i nehty, což výrazně snižuje kvalitu života tím, že patří mezi stále viditelná - odkrytá místa. Je ale důležité říci, že lupénka není infekční onemocnění, a proto se nemusíme bát podat ruku pacientovi, který má postižené nehty nebo dlaně psoriázou. Lupénkou se totiž skutečně nemůžeme za žádných okolností nakazit.

Jak se léčí?

Dnes už víme relativně detailně, jaké patofyziologické mechanismy vedou ke vzniku psoriázy, ale stále nám není známo, co přesně ji způsobuje. Zároveň však díky novým vědeckým objevům můžeme v současnosti léčit lupénku mnohem cíleněji a účinněji. Léčba psoriázy zaleží na jejím rozsahu. Pokud se jedná o mírnější formu (za takovou považujeme ložiska, která pokryjí méně než 10 % tělesného povrchu), je možné zvolit lokální terapii pomocí různých mastí, ať už to jsou kortikoidní externa nebo kombinace kortikoidů s derivátem vitaminu D, dehtové preparáty a další. V případě, že jsou projevy lupénky rozsáhlejší, za což se považuje postižení minimálně 10 % povrchu těla, můžeme pak pacientovi nabídnout jinou léčbu než pouze lokální, například fotoléčbu, tablety a u indikovaných případů biologickou léčbu. Pro lepší orientaci: 1 % povrchu těla je velikost jedné dlaně s prsty, což znamená, že 10 % je deset dlaní – jen zde musíme upozornit, že to není dlaň lékaře, ale pacienta. Tablety jsou v léčbě psoriázy k dispozici již řadu desítek let, ale ze strachu z nežádoucích účinků se používaly méně.

Dnes však víme, jak správně používat i tyto terapeutické možnosti, aby léčba byla bezpečná a zároveň úspěšná. Navíc i tabletová léčba doznala pokroku, k dispozici budou brzo i nové tablety pro psoriázu, které léčí lupénku cíleně a bezpečně. 

Biologická terapie dokáže cíleně zablokovat klíčové bílkoviny imunitního systému, které vyvolávají vznik zánětu u psoriázy.

Biologická léčba

V posledních letech je relativní novinkou v celkové terapii tzv. biologická léčba. Tento druh terapie je k dispozici pro dermatologii od r. 2006, a proto se považuje již jen částečně za novinku, i když je pravda, že na trh přichází stále nové preparáty. Biologická terapie dokáže cíleně zablokovat klíčové bílkoviny imunitního systému, které vyvolávají vznik zánětu u psoriázy. Výhodou této léčby je kromě vysoké účinnosti i velmi dobrá snášenlivost, a to nejenom v krátkodobém horizontu, ale i při dlouhodobém podávání. Pacienti na biologické terapii mají výrazně vyšší šance oproti tabletové variantě dosáhnout „čisté, až téměř čisté“ kůže. Pokud pacient na léčbu reaguje dobře a snáší ji dobře, pak se podává kontinuálně. Při vysazení lze očekávat recidivu kožních projevů. Momentálně na našem pracovišti máme pacienty, kteří užívají biologickou léčbu téměř deset let a jsou buď kompletně bez projevů psoriázy, nebo mají jen minimální projevy. Biologická terapie se podává v podkožních injekcích nebo v intravenózní infuzi.

Každý preparát biologické léčby má jiné vlastnosti a jiný mechanismus účinku. Aktuálně je k dispozici pět biologických léků, šestý bude k dispozici velmi brzo a v následujících letech očekáváme registraci dalších preparátů, což zvyšuje naději, že i na ty nejrezistentnější formy lupénky najdeme vhodnou terapii. Biologická terapie není toxická pro žádný orgán, a proto umožňuje dlouhodobé podávání. Před jejím nasazením je třeba vyloučit zejména aktivní a chronické infekce a nádorové onemocnění. Biologická léčba přinesla pacientům naději k návratu do normálního života.