Zbyněk Roboch, BA
člen spolku Dialogos a specialista NÚDZ

Většina lidí si takovou diagnózu nechá pro sebe. Už jenom na tomto příkladu si můžete uvědomit, že v naší společnosti stále přetrvávají předsudky, tabuizace a stigmatizace. Tyto jevy se netýkají jen lidí, kteří mají s duševním onemocněním zkušenost, ale i oboru psychiatrie jako takového.

Tyto jevy se netýkají jen lidí, kteří mají s duševním onemocněním zkušenost, ale i oboru psychiatrie.

To, že vše není úplně v pořádku, můžeme vidět také podle toho, kolik prostředků chybí v systému péče o duševní zdraví. Vybavení psychiatrických nemocnic je v mnoha případech zastaralé; klienti psychiatrických nemocnic jsou na odděleních v pokojích až po deseti lidech a prožijí v nemocnici několik let i desetiletí. Hospitalizace navíc v řadě případů nahrazuje chybějící podporu v následných službách.

Vybavení psychiatrických nemocnic je v mnoha případech zastaralé; klienti psychiatrických nemocnic jsou na odděleních v pokojích až po deseti lidech a prožijí v nemocnici několik let i desetiletí.

Jsem proto zastáncem reformy psychiatrické péče, která právě probíhá. Mezi základní cíle reformy patří zvýšení kvality života lidí s duševním onemocněním, změna pohledu na lidi s touto zkušeností a přiblížení péče do komunity k pacientově bydlišti. To jsou přece věci, které by měly být standardní, ne?

Před několika týdny se duševní nemoci dostaly trochu nezamýšleně do centra mediální pozornosti. V politickém sporu nebylo zohledněno právo člověka na soukromí, člověk byl prezentován pouze jako diagnóza, případně jako nesvéprávný či neschopný rozhodování. I tento příběh potvrzuje, že musíme konečně začít mluvit o duševním zdraví na rovinu.