Hybnou silou boření mnoha tabu byli často hudebníci. Lze i dnes skrz hudbu prolomit některé společenské bariéry?

Hudba, zvláště rokenrolová, byla vždycky platformou svobodného vyjadřování. Takže určitě ano, hudba může být za určitých okolností skvělým beranidlem k prorážení společenských bariér. Písnička se dá napsat v podstatě o čemkoliv, ale problém je, že ne všechna témata působí v písničkovém tvaru dostatečně cool. Vždy jste v nebezpečí, že sklouznete do patosu nebo trapasu.

Jde hlavně o to, jak vnímáme definici slova – tabu. A taky jestli slovo tabu znamená vždy problém.

Existuje dnes nějaké tabu, které má dopad nejen na konkrétního člověka, ale na celou naši společnost – například v politické sféře?

Jde hlavně o to, jak vnímáme definici slova – tabu. A taky jestli slovo tabu znamená vždy problém. Většinou jsou to z nějakého důvodu choulostivá témata, o kterých se nemluví lehce, ale často právě proto o nich mluví skoro všichni. A jak se názory různí, společnost se polarizuje, a tím se dané téma stává ještě choulostivějším. Z posledních let bych zmínil hodně silná celospolečenská témata migrace a pitné vody. Což jsou vlastně věci, které spolu bezprostředně souvisí. Je to čistý důkaz nerovnováhy. Tu jsme si ale způsobili z velké části my lidé sami. Řešení neznám, ale jsem přesvědčený, že vyhrocenými a extrémními názory na obě strany se bude hledat rozhodně obtížněji a potrvá to déle.

Neřekl bych, že svoboda společnosti je podmíněna tím, zda padnou veškerá tabu.

Myslíte si, že veškerá tabu by měla padnout, abychom byli jako společnost svobodní, nebo je vždy lépe, když se alespoň o něčem jen tak nemluví?

Neřekl bych, že svoboda společnosti je podmíněna tím, zda padnou veškerá tabu. Ale dobře víme, že existuje-li někde nějaký problém, je třeba o něm mluvit a pořádně dané téma takzvaně „profouknout“. Důležitá je informovanost, která formuje pohled společnosti, a pak se může najít třeba i řešení. Je to jako s rybníkem, když zavřete hráz a voda přestane proudit, začne se kazit a smrdí. Limonáda taky chutná nejlíp, když ji zamícháte odspoda.

V hudbě Tata Bojs se myšlenka tabu již objevila, a to na desce Nanoalbum. Mapovali jste zde hranici mezi dobrým úmyslem a zlým činem, bojem s nemocí i smířením. Napadalo vás konkrétně téma tabu, když jste Nanoalbum připravovali?

Ono to tam začalo všechno tak postupně vylézat. Téma Nanoalba je hodně široké a z dnešního pohledu se zdá, že v některých svých částech úplně nezestárlo. Především postava schizofrenického a zároveň geniálního docenta profesora Tečky v sobě nese zajímavý rozpor. Až chorobnou touhu společnost uzdravovat a scelovat, ale za cenu hodně vysokou. Když se kácí les, padají třísky... Taky to pak chudák nakonec neunesl a spáchal sebevraždu (smích).

Cítíte, že máte v sobě nějaké tabu? Nemusí být třeba ani podvědomé, ale nějaké téma, o kterém prostě nedokážete nebo ze zásady nechcete na veřejnosti mluvit?

Ani nevím. Snažím se chránit si své soukromí, ale to asi není to, na co se ptáte. Vlastně si myslím, že tabuizovaná témata jsou pro nás pro všechny svým způsobem zdravá. Pomáhá to rovnováze. Ale jsou prostě tabu a tabu. Některé dveře je dobré otevřít a některé by měly ještě zůstat zavřené. Tím chci říct, že každé téma má svůj čas.

Vlastně si myslím, že tabuizovaná témata jsou pro nás pro všechny svým způsobem zdravá. Pomáhá to rovnováze.

Spolupracujete s NF Šestý smysl. Můžete představit, čemu se věnujete a jak jste s fondem přišel do styku?

Nadační fond Šestý smysl je opravdu malý a věnuje se hlavně problematice Prahy 6, kde také působí a kde většina jeho členů vyrůstala a žije doposud. Já jsem taky takový „šestkový“ patriot a to byl možná i důvod, proč mě jeho zakladatelé Honza Jurke a Kryštof Blažek oslovili, abych se stal čestným členem správní rady. Je to už pár let. Myšlenka lokální pomoci, která je sice drobná, ale okamžitě viditelná, se mi líbila. Postupně se stalo celkem logicky, že jsem do toho trochu zatáhl i Tata Bojs. Už tři roky vždycky na jaře hráváme pro NF Šestý smysl pravidelné akustické koncerty v divadle V Celetné. Výtěžek jde vždy konkrétní osobě nebo organizaci, kterou si s fondem předem vytipujeme.